Na splácení má vliv lokalita, kde dlužník žije

Na konci března letošního roku dlužili obyvatelé ČR už 2,18 bilionu korun, což představuje meziroční nárůst 175,1 miliardy korun (+ 8,7 %). Naopak snižuje se objem dluhu, který je ohrožen nesplácením, a to o 4,5 miliardy na 36,6 miliardy korun. V jednotlivých krajích České republiky jsou dluhy spláceny dost odlišně. Vliv na to má nejen životní úroveň obyvatel daného regionu, ale také jejich finanční gramotnost a celková vzdělanost. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.

Nejvíce peněz na bydlení si prostřednictvím hypoték a úvěrů ze stavebního spoření půjčují obyvatelé Prahy. Byty v Praze jsou nejdražší, takže si také půjčují největší částky, ale své úvěry zároveň nejlépe splácejí. Na konci prvního čtvrtletí roku 2018 nebyly řádně spláceny pouze 0,3 % dluhu z úvěrů poskytnutých v Praze na bydlení. Dlouhodobé dluhy jsou splácené dobře po celé republice, protože výše nespláceného dluhu v žádném z krajů nepřesahuje 1,5 %.

Krátkodobý dluh, kam patří především spotřebitelské a osobní úvěry, naopak nejlépe splácejí obyvatelé Vysočiny. Zde je nesplácením ohroženo pouze 4,5 % krátkodobého dluhu, i když si zde dlužníci půjčují nejvyšší sumy v ČR. Průměrná výše krátkodobého dluhu na jednoho klienta přesahuje na Vysočině 200 tisíc korun. Druhý je Středočeský kraj se 199 tisíci korunami na klienta a následuje Jihočeský kraj, kde připadá na jednoho klienta krátkodobý dluh ve výši 196 tisíc korun. Podíl nespláceného krátkodobého dluhu je v dalších krajích následující. Dobře jsou na tom Středočeský kraj 4,7 % a Jihomoravský kraj s 5,1 % nespláceného krátkodobého dluhu z jeho celkového objemu, naopak nejvyšší podíl nespláceného krátkodobého dluhu evidují banky a nebankovní společnosti na Karlovarsku (7 %) a Ústecku (7,1%). V Ústeckém kraji je také nejvíce klientů, kteří své závazky řádně nesplácejí, a to více než 16 %. V Karlovarském se jedná o 15,5 % klientů. Nejméně problematických klientů je v Praze (8 %), ve Zlínském kraji (9,2 %) a na Vysočině (cca 10 %).

Celková situace se splácením spotřebitelských půjček se zlepšuje, meziročně o 7 %. Nejrychleji se situace mění v nejohroženějších krajích, když k nejrychlejšímu poklesu došlo v Karlovarském kraji (snížení nespláceného dluhu o 12 % a v Libereckém a Karlovarském kraji (oba o 11 %). Objem ohroženého dluhu, tedy dluhu, u kterého nebyly zaplaceny alespoň tři po sobě jdoucí splátky nebo již byl zesplatněn, klesá už 16 čtvrtletí v řadě a snižuje se tak nepřetržitě čtyři roky. Například u úvěrů na bydlení se počet klientů s ohroženým dlouhodobým dluhem snížil za tři roky o 40 %. Zároveň klesal průměrný nesplácený dluh připadající na jednoho klienta z 556 000 na 475 000 Kč. U ohroženého krátkodobého dluhu se průměrná nesplácená částka za poslední tři roky snížila o čtvrtinu na 90 000 Kč.

Kromě zvyšujícího se objemu celkového dluhu obyvatel ČR neustále roste také průměrná částka, kterou si lidé půjčují. Zatímco počet klientů se meziročně nezměnil, průměrná půjčená částka na jednoho klienta vzrostla v případě dlouhodobých dluhů o 9 %, u krátkodobých dluhů vzrostl a o 8 %. Každý klient s hypotečním úvěrem nebo úvěrem ze stavebního spoření tak v prvním čtvrtletí letošního roku dlužil průměrně 1,55 mil. korun, zatímco průměrná částka krátkodobého dluhu dosáhla výše 183 000 korun.

Dalším pozitivem je, že zadlužení Češi splácejí dluhy nejrychleji od roku 2014. V prvním čtvrtletí letošního roku vzrostla průměrná částka, kterou z nesplacených pohledávek dlužníci hradí, o 11 procent na 2 183 Kč. Dlužníci také poctivěji naplňují splátkové dohody, což vyplývá ze čtvrtletních statistik inkasní agentury EOS KSI. Celkově letos narostla průměrná částka, kterou z nesplacených pohledávek dlužníci hradí, o 220 Kč. Mezi kraje s nejvyšší průměrnou splátkou patří Praha (2 796 Kč) a Liberecký kraj (2 530 Kč), nejméně splácí obyvatelé Karlovarského kraje (1 374 Kč). Muži hradí měsíčně v průměru o 153 Kč více než ženy, ale naopak hůře než ženy dodržují splátkové kalendáře. Toto řešení dluhových problémů ženy také volí častěji.

(Zdroje: BRKI, NRKI a ČTK)