Češi dluží čím dál víc

Dluh obyvatel České republiky v roce 2017 vzrostl o 177,5 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 9 %. Na konci roku tak dosáhl celkový objem poskytnutých půjček 2,14 bilionu korun. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.

Výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací Jiří Rajl k tomu uvedl: „Objem celkového dluhu obyvatel se začal výrazněji zvyšovat přibližně před dvěma lety. Oproti minulosti pozorujeme zvyšování dluhu nejen u dlouhodobých úvěrů, ale také u úvěrů určených ke krátkodobé spotřebě. V souvislosti s účinností nového Zákona o spotřebitelském úvěru i regulatorních opatření České národní banky prozatím nedochází k ochlazení úvěrového trhu a postupné zpomalení dynamiky zadlužování obyvatelstva očekáváme nejdříve v druhé polovině tohoto roku.“

Na celkové výši dluhu se téměř z 80 % podílel dluh dlouhodobý. Poprvé v historii se celková výše dlouhodobého dluhu dostala na hranici 1,7 bilionu korun, když se meziročně zvýšila o 147,7 miliardy korun (+ 9 %). Celkový objem krátkodobého dluhu byl 439,5 miliardy korun, tedy o 29,8 miliardy korun více než v roce 2016 (+ 7,3 %). Za rychlým nárůstem objemu celkového dluhu přitom stojí především zvyšující se částky, které si lidé půjčují. Průměrná částka krátkodobého, tedy spotřebního dluhu vzrostla meziročně o 7,4 % a dosáhla 180 tisíc korun na jednoho klienta.

Také průměrná částka u dluhů určených na bydlení meziročně vzrostla , a to o 9,4 %. Poprvé v historii přesáhla výši 1,5 milionu korun na jednoho klienta. U samotných hypoték bez úvěrů ze stavebního spoření přesahuje průměrná výše půjčené částky dokonce 2 miliony korun. To je zapříčiněno hlavně nedostatkem vhodných domů a bytů ke koupi.

„Na zvyšování průměrné částky dlouhodobého dluhu se podílejí především stále rostoucí ceny nemovitostí ve velkých městech. Je přitom pozitivní, že banky a finanční instituce prověřují schopnost žadatele splácet své úvěry a snižují tak rizika plynoucí z případného budoucího poklesu ekonomiky a cen nemovitostí,“ doplnila Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.

Zlepšuje se ale platební morálka, protože se zároveň výrazně snížil objem dluhu ohroženého nesplácením. Takových úvěrů bylo loni celkem za 39 miliard korun, což je o 5 miliard méně než o rok dříve (- 11,3 %). Pokles celkového objemu ohrožených půjček je zřejmě zapříčiněn hlavně snížením dlouhodobého dluhu meziročně o 18 % na 27,2 miliardy korun, což představuje snížení o 2,4 miliardy korun. „Stejně jako zaznamenáváme v posledních dvou letech výrazný nárůst objemu celkového dluhu, zaznamenáváme na druhé straně také stále rychlejší snižování objemu ohroženého dluhu. Za poslední dva roky se jeho objem snížil o pětinu, tedy téměř o deset miliard korun. Podíl objem u dluhu ohroženého nesplácením vůči celkovému dluhu se tak nyní nachází na 1,8 %, u dlouhodobého dluhu dokonce pouze na 0,7 %,“ uvedla Lenka Novotná.

U krátkodobého dluhu činí ohrožené úvěry podíl ve výši 6,2 %. Liší se vývoj počtu klientů s dlouhodobým a krátkodobým ohroženým dluhem. U úvěrů na bydlení se jejich počet meziročně snížil o 4 335 na 24 651 klientů a své dluhy na bydlení tak nesplácelo jen 2,2 % klientů. Naopak počet klientů s ohroženým krátkodobým dluhem stagnoval, když na konci roku 2017 dosahoval 296 904 osob, což je o 820 osob více než před rokem. Ohrožený dluh tak mělo 12,2 % všech klientů s krátkodobým úvěrem. Tento rozdíl vysvětlil Jiří Rajl:

„Lidé, kteří si půjčují finanční prostředky na nákup vlastního bydlení, tak zpravidla činí po zralé úvaze a je u nich větší pravděpodobnost, že si dokážou v dlouhodobém horizontu správně rozvrhnout své finance.“

Celkový počet lidí, kteří mají úvěry, i počet smluv v podstatě stagnuje. Bankovní a Nebankovní registr společně evidovaly na konci roku 2017 celkem 3 046 186 klientů s nějakou formou úvěru, což je o 3 928 klientů méně než před rokem. 614 tisíc z nich mělo pouze dlouhodobý dluh, 1,93 milionu klientů pouze krátkodobý dluh a 506 tisíc klientů potom mělo jak úvěr určený na bydlení, tak krátkodobou spotřebitelskou půjčku. Celkový počet smluv evidovaných v obou registrech zůstal na úrovni 5,81 milionu. Přibylo 22 tisíc smluv s dlouhodobým dluhem a naopak o 21 tisíc se snížil počet smluv s krátkodobým dluhem.